Po delší odmlce následuje další povídání. Ve zkouškovém období jsem absolvoval všechny zkoušky úspěšně. Více než vznikající připravenosti a hodinám v knihovně, bych to přisoudil lehčí úrovni místního vysokého školství. Tudíž jsem měl od 3.2. volno a mohl se věnovat lezení. Potkal jsem v místním horoklubu chlapíka se kterým můžu navštěvovat místní lezecké oblasti. V termínu 20. až 24. února, probíhá v celém Španělsku karneval. Po 4 noci se lidé v maskách prohání ulicemi a popíjejí lektvary, který se pijou až neví se. V pondělí a úterý tedy nebyla škola. Naplánovali jsme si výlet do Guggenheimova musea v Bilbau, hlavním to městě Pais Vasco, neboli zemi kde se mluví baskicsky.
Jeli jsme v pátek v poledne, ve složení italsko-českém. Já, Michal, Giacomo, Silvia. Směr Leon.
20.2. Leon, Burgos
Leon leží na Camino de Santiago, nám již zmámé to cestě. Je zajímavý svojí katedralou, je pěkná, stejně tak jako staré město. Je to město velké asi jako Vigo, tedy kolem 300tis. obyvatel. Nic zvláště zajímavého mi v hlavě neutkvělo. Jen, že zde leží celá řada králů bývalého království Castilla y Leon. Kobky jsou otevřené, ale nikdo neví kdypak.
Burgos je městem jestli pak víte koho. Je to známá postava španělské reconquisty a pán nám vzstupuje v mnoha románech a filmových dílech. Vlastním jménem Rodrigo Diaz de Vivar. Vivar jest vesnice 10km od Burgosu, v Burgosu je ovšem pohřben. Byl jsem převezen z Valencie, kterou vyrval z rukou nevěřícím psům. Ano, velmi dobře, jedná se o nám známého El Cida, zvaného Campeador. Tedy, Burgos je zajímavý katedrálou a starým městem. Je ve výšce 920 metrů nad mořem, tudíž nás v něm překvapila zima. Aby jste rozumněli. Já a Michal, chlapci to z naší spořivé kotliny, jsme měli stan a spacáky. Italové spali v hostelech. V Burgosu to vypadalo jako poté pořád. Dojeli jsme k jejich motelu, oni se ubytovali, my jsme zaparkovali. Prošli jsme spolu město, vrátili se k jejich hostelu, oni šli spát a my hledat místo na spaní. Jeli jsme kousek za město do lesa, kde jsme postavili stan a vyspali se. Ráno, skoro v dohodnutou hodinu, jsme se potkavali před hostelem italského páru. V Burgosu nás překvapila zima a ráno jinovatka. Spát v únoru ve stanu není dobré ani na severu Španělska.
21.2. Burgos, Bilbao
Ráno jsme doprohlédli Burgos a vydali jsme se do země Basků. Cesta byla pěkná, překrásnou krajinou. Do Bilbaa jsme dorazili kolem 16 hodiny a po ubytovaní jeli hnedle k museu Guggenheima. Bilbao je zvláštní město. Snoubí se v něm starobylé uličky a supermoderní části města. Není divu, neboť Baskicko je nejbohatší částí Španělska. Což poznáte v první hospodě při placení. ( něco málo o Baskicku dodá wikipedia http://cs.wikipedia.org/wiki/Baskicko ). Došli jsme k němu něco po 18 a s prohlídkou se rozhodli počkat do neděle. Šli jsme na karneval. Centrem města projelo několik alegorických vozů a poté jsme se přesunuli do centra na popíjení a slavění.
22.2. Bilbao, Santander
Ráno jsme obkroužili museum, propadli fotografickému průjmu a šli dovnitř. Stavba je to opravdu zvláštní. Má 3 patra a k mému štěstí bylo možné navštívit pouze 1. A to s výstavou pana Takashi Murakami, je přirovnáván k japonskému Andymu Warholovi. Tak nám 3 hodiny utekly jako nic. Potom jsme prošli zbytek Bilbaa a vydali se na cestu do Santanderu. Tam jsme vysadili Giacoma a Silvii a vyrazili do Picos. Před tim jsme rychlejsim tempem prošli večerní Santander a potom už jen hory. Dorazili jsme po půlnoci a po pár pivkách spali na parkovišti.
23.2. Picos de Europa, Gijon
Ráno nás vzbudila zima a tak jsme se vydali na jednodenní výlet. Počasí bylo nádherné. A ta krása se nedá popsat. Počkejte si na dodání fotek. Po výletu prcháme na pobřeží, kde máme sraz s naší italskou polovinou. Jedeme do Gijonu, město to v provincii Asturias. Potkáváme další karneval, celé město je v maskách, popíjíme chvilku s ním a poté jedeme za město spát.
24.2. Gijon, Oviedo, Playa de Catedrales
Ráno jsme podnikli nájezd na sprchu na pláži, nebyla teplá a nebylo teplo. Poté jsme prošli Gijonem a přesunuli se do Ovieda. Hlavní město Asturie. Města co jsme projeli jsou velmi podobná. Katedrála a kolem staré město. Vždy skoro stejně velké a stejně hezké, tak se člověku malinko pletou. Po Oviedu jsme jeli po pobřeží k pláži katedrál. Je to místo s krásně tvarovaným útesem. Fotky budou mluvit za vše. Toť tedy zatím vše.
