Vuelta de Andalucia 4.-11.3.

Vyuzili jsme levnych letenek od Ryanairu a zaleteli se podivat na taje teto zeme. Ryanair stal 0,01 eur za jeden let. Ja letel pres Barcelonu do Sevilly, Dan do Malagy pres Birmingham a Pepa je v Seville na Erasmu. Sesli jsme se v Malaze 5.3. kolem pul druhe. Pepa dojel den predtim za Danem, protoze pujceni auta je v Malaze levnejsi. Ja jel s kamoskou z Polska k jejim kamaradkam v Seville a tam jsem spal.
5. a 6.3. Granada
Z Malagy jsme pokracovali po pobrezi smerem k Sierra Nevade. A tou jsme projeli az do Granady. Slunecne pocasi zustalo na pobrezi a nam trochu kapalo. Podvecer jsme promrhali hledanim mista na parkovani a vecer uz popijime pivko u kluku v hostelu. Plan byl takovy, ze oni nasli pokoj za 18e a ja ze se tam nejak nepozorovane vplizim. To nevyslo. Dokonce me pan vyzval k odchodu pri nasem vecirku. Ze nejsem host a ze bych mel jit. Tak jsme se pokouseli ho trochu uplatit, ale neuspesne. Pak jsme se sli projit, hledali nejake misto kde by byla zabava, ale nic jsme nenasli. Akorat jsme se ztratili. Po stastnem to nalezeni hotelu, jsme zkusili jeste jeden pokus, ale pan byl asi ucenec Mirka Dusina. Vzal jsem si svych pet svestek a sel na nabrezi k zaparkovanemu autu, kde jsem se do ruzova vyspal. Dalsi den jsme prochazeli Grenadou az do naprosteho vycerpani. Hlavne jsme travili cas v Alhambre, dali jsme dokonce 6e za vstup do zahrad, dalsich 6e za vstup do palace nam uz bylo lito dat. Navic je preci na kazde fotce. Je to ta fontana se slonama. :) V podvecer nakupujeme zasoby v cenove kamaradskem obchode jmenem Lidl a vyrazime smer Ronda. Mesto, ktere uchvatilo pry i Hemingwaye a jeji srazy pouzil ve svem dile Komu zvoni hrana. ( Lonely Planet pise ze se jedna o 10 kapitolu a popis udalosti, kdy obyvatele maleho mesta hazou z hrany fasisty. ) Stavime v kempu nedaleko Rondy a smlouvame. Chlapik je velmi prijemny a nakonec nam dava chaticku za 22e misto 30. Mysli si, ze jsem 3 a tak je cena velmi prijemna. Nakonec nam omylem dava klic jeste od vetsiho bungalovu a tak okupujeme dve chaty za cenu jedne.
7.3. Pueblos Blancos, Gibraltar
Rano prochazime ospalou Rondu. Utes je vskutku famozni, o Ponte Nuevo ani nemluve. Male mestecko nam i s kavou zabere 2 hodinky a pak uz misto dalnice na jih a nejrychlejsi cestu k mori volime cestu mensim pohorim s krasnymi vesnickami. V jedne z nich, Gaucin, davame obed a nemuzeme se nabazit pohledu na Gibraltar. Jeho skala vystupuje v dalce vskutku impozantne. Odpoledne opoustime tyto zapadle kouty a vydavame se smer britske imperium. Na Gibraltaru travime 3 hodiny, snazime se vybehnout na utes, coz se nam dari. Jsme odmeneni peknym vyhledem na obe strany utesu, na spanelske mestecko Algeciras a na pobrezi Afriky, s rozeznatelnou Ceutou. Potkavame opicky, stare pevnosti a spoustu historie. Gibraltar byl moc fajn. Uz za tmy nakupujeme zasoby piva a chleba v mistnim Carrefouru a mizime smer Tarifa. Po par zmarenych pokusech se mi podari najit misto, kde jsme pred 5 lety travili siestu s Romcou a tam se usazujeme tentokrat i my. Je to jedine misto pro piknik vedle Tarify, vse ostatni je obsazeno kempy nebo hotely. Davame pivka a tlachame. Nez jdeme spat, tak asi 7krat kolem krozi policejni hlidka, ale nikdy nic nerekne a tak jdeme spat.
8.3. Tarifa, Cadiz
Tarifa je surfarskym rajem, coz znamena ne zase tak dobre podminky pro klasicke plazove povalece. Vitr fouka opravdu porad. Proto, maji take znetvoreny cely jih Spanelska tisicem vetraku. Bohuzel v Tarife se neda dojit az na samotny jizni konec Evropy, stoji tam pevnost, ktera asi z casti funguje jeste dnes. Misto toho se toulame starym mestem a vychutnavame leto. Do Cadizu dorazime po poledni. Mesto je zive i 2 tydny po slavnem karnevalu. Lide v maskach stoji v ulickach, zpivaji, vypravi pribehy a jinak se bavi. Popijime pivko, prochazime mesto, spime na plazi. Pocasi je bajecne. V podvecer vyrazime smer Sevilla, kam po nekolika selhanich nasich navigacnich schopnosti, nakonec dorazime.
9.3. Sevilla
Sevillu jsme prosli za den. A to jsme vlastne sli jen od Pepeho domu k jeho universite, kousek od Katedraly a pak dal k menze. Tam jsme dali obed a pak siestu v parku. Diky tomu, jsem nestihli oteviraci hodiny Katedraly a nevideli tak hrobku Kolomba a vyhled na mesto z veze. I tak Sevilla stala za to. Vecer nasledovala ukazka botellonu, tudiz si ho zase tak dobre nepamatujeme. Coz je mozna dobre.
10. - 11.3. cesta zpet
Letel jsem rano ze Sevilly do Barcelony. Bez pomoci kluku, bych zaspal a let nestihl. Nakonec vse dobre dopadlo a ja se kochal pohledem na vychodni pobrezi Spanelska. Na letisti u Barcelony jsem si koupil listek do Reusu. Misto, kde se narodil Gaudi a jini architekti. Je plne zajimavych domu, ktere spojuje naucna stezka. Tak mi utekl den. Vecer byla liga mistru a tak jsem se na ztrapnovani Realu Madrid koukal na letisti.

Fotky jsou zde (moje).
Nebo zde.
Z minuleho vyletu jsou tu.

Espana Verde 20.-24.2.

Po delší odmlce následuje další povídání. Ve zkouškovém období jsem absolvoval všechny zkoušky úspěšně. Více než vznikající připravenosti a hodinám v knihovně, bych to přisoudil lehčí úrovni místního vysokého školství. Tudíž jsem měl od 3.2. volno a mohl se věnovat lezení. Potkal jsem v místním horoklubu chlapíka se kterým můžu navštěvovat místní lezecké oblasti. V termínu 20. až 24. února, probíhá v celém Španělsku karneval. Po 4 noci se lidé v maskách prohání ulicemi a popíjejí lektvary, který se pijou až neví se. V pondělí a úterý tedy nebyla škola. Naplánovali jsme si výlet do Guggenheimova musea v Bilbau, hlavním to městě Pais Vasco, neboli zemi kde se mluví baskicsky. 

Jeli jsme v pátek v poledne, ve složení italsko-českém. Já, Michal, Giacomo, Silvia. Směr Leon. 

20.2. Leon, Burgos

Leon leží na Camino de Santiago, nám již zmámé to cestě. Je zajímavý svojí katedralou, je pěkná, stejně tak jako staré město. Je to město velké asi jako Vigo, tedy kolem 300tis. obyvatel. Nic zvláště zajímavého mi v hlavě neutkvělo. Jen, že zde leží celá řada králů bývalého království Castilla y Leon. Kobky jsou otevřené, ale nikdo neví kdypak. 

Burgos je městem jestli pak víte koho. Je to známá postava španělské reconquisty a pán nám vzstupuje v mnoha románech a filmových dílech. Vlastním jménem Rodrigo Diaz de Vivar. Vivar jest vesnice 10km od Burgosu, v Burgosu je ovšem pohřben. Byl jsem převezen z Valencie, kterou vyrval z rukou nevěřícím psům. Ano, velmi dobře, jedná se o nám známého El Cida, zvaného Campeador. Tedy, Burgos je zajímavý katedrálou a starým městem. Je ve výšce 920 metrů nad mořem, tudíž nás v něm překvapila zima. Aby jste rozumněli. Já a Michal, chlapci to z naší spořivé kotliny, jsme měli stan a spacáky. Italové spali v hostelech. V Burgosu to vypadalo jako poté pořád. Dojeli jsme k jejich motelu, oni se ubytovali, my jsme zaparkovali. Prošli jsme spolu město, vrátili se k jejich hostelu, oni šli spát a my hledat místo na spaní. Jeli jsme kousek za město do lesa, kde jsme postavili stan a vyspali se. Ráno, skoro v dohodnutou hodinu, jsme se potkavali před hostelem italského páru. V Burgosu nás překvapila zima a ráno jinovatka. Spát v únoru ve stanu není dobré ani na severu Španělska. 

21.2. Burgos, Bilbao

Ráno jsme doprohlédli Burgos a vydali jsme se do země Basků. Cesta byla pěkná, překrásnou krajinou. Do Bilbaa jsme dorazili kolem 16 hodiny a po ubytovaní jeli hnedle k museu Guggenheima. Bilbao je zvláštní město. Snoubí se v něm starobylé uličky a supermoderní části města. Není divu, neboť Baskicko je nejbohatší částí Španělska. Což poznáte v první hospodě při placení. ( něco málo o Baskicku dodá wikipedia http://cs.wikipedia.org/wiki/Baskicko ). Došli jsme k němu něco po 18 a s prohlídkou se rozhodli počkat do neděle. Šli jsme na karneval. Centrem města projelo několik alegorických vozů a poté jsme se přesunuli do centra na popíjení a slavění.

22.2. Bilbao, Santander

Ráno jsme obkroužili museum, propadli fotografickému průjmu a šli dovnitř. Stavba je to opravdu zvláštní. Má 3 patra a k mému štěstí bylo možné navštívit pouze 1. A to s výstavou pana Takashi Murakami, je přirovnáván k japonskému Andymu Warholovi. Tak nám 3 hodiny utekly jako nic. Potom jsme prošli zbytek Bilbaa a vydali se na cestu do Santanderu. Tam jsme vysadili Giacoma a Silvii a vyrazili do Picos. Před tim jsme rychlejsim tempem prošli večerní Santander a potom už jen hory. Dorazili jsme po půlnoci a po pár pivkách spali na parkovišti.

23.2. Picos de Europa, Gijon

Ráno nás vzbudila zima a tak jsme se vydali na jednodenní výlet. Počasí bylo nádherné. A ta krása se nedá popsat. Počkejte si na dodání fotek. Po výletu prcháme na pobřeží, kde máme sraz s naší italskou polovinou. Jedeme do Gijonu, město to v provincii Asturias. Potkáváme další karneval, celé město je v maskách, popíjíme chvilku s ním a poté jedeme za město spát. 

24.2. Gijon, Oviedo, Playa de Catedrales

Ráno jsme podnikli nájezd na sprchu na pláži, nebyla teplá a nebylo teplo. Poté jsme prošli Gijonem a přesunuli se do Ovieda. Hlavní město Asturie. Města co jsme projeli jsou velmi podobná. Katedrála a kolem staré město. Vždy skoro stejně velké a stejně hezké, tak se člověku malinko pletou. Po Oviedu jsme jeli po pobřeží k pláži katedrál. Je to místo s krásně tvarovaným útesem. Fotky budou mluvit za vše. Toť tedy zatím vše.