čtvrtek 12. března 2009

Vuelta de Andalucia 4.-11.3.

Vyuzili jsme levnych letenek od Ryanairu a zaleteli se podivat na taje teto zeme. Ryanair stal 0,01 eur za jeden let. Ja letel pres Barcelonu do Sevilly, Dan do Malagy pres Birmingham a Pepa je v Seville na Erasmu. Sesli jsme se v Malaze 5.3. kolem pul druhe. Pepa dojel den predtim za Danem, protoze pujceni auta je v Malaze levnejsi. Ja jel s kamoskou z Polska k jejim kamaradkam v Seville a tam jsem spal.
5. a 6.3. Granada
Z Malagy jsme pokracovali po pobrezi smerem k Sierra Nevade. A tou jsme projeli az do Granady. Slunecne pocasi zustalo na pobrezi a nam trochu kapalo. Podvecer jsme promrhali hledanim mista na parkovani a vecer uz popijime pivko u kluku v hostelu. Plan byl takovy, ze oni nasli pokoj za 18e a ja ze se tam nejak nepozorovane vplizim. To nevyslo. Dokonce me pan vyzval k odchodu pri nasem vecirku. Ze nejsem host a ze bych mel jit. Tak jsme se pokouseli ho trochu uplatit, ale neuspesne. Pak jsme se sli projit, hledali nejake misto kde by byla zabava, ale nic jsme nenasli. Akorat jsme se ztratili. Po stastnem to nalezeni hotelu, jsme zkusili jeste jeden pokus, ale pan byl asi ucenec Mirka Dusina. Vzal jsem si svych pet svestek a sel na nabrezi k zaparkovanemu autu, kde jsem se do ruzova vyspal. Dalsi den jsme prochazeli Grenadou az do naprosteho vycerpani. Hlavne jsme travili cas v Alhambre, dali jsme dokonce 6e za vstup do zahrad, dalsich 6e za vstup do palace nam uz bylo lito dat. Navic je preci na kazde fotce. Je to ta fontana se slonama. :) V podvecer nakupujeme zasoby v cenove kamaradskem obchode jmenem Lidl a vyrazime smer Ronda. Mesto, ktere uchvatilo pry i Hemingwaye a jeji srazy pouzil ve svem dile Komu zvoni hrana. ( Lonely Planet pise ze se jedna o 10 kapitolu a popis udalosti, kdy obyvatele maleho mesta hazou z hrany fasisty. ) Stavime v kempu nedaleko Rondy a smlouvame. Chlapik je velmi prijemny a nakonec nam dava chaticku za 22e misto 30. Mysli si, ze jsem 3 a tak je cena velmi prijemna. Nakonec nam omylem dava klic jeste od vetsiho bungalovu a tak okupujeme dve chaty za cenu jedne.
7.3. Pueblos Blancos, Gibraltar
Rano prochazime ospalou Rondu. Utes je vskutku famozni, o Ponte Nuevo ani nemluve. Male mestecko nam i s kavou zabere 2 hodinky a pak uz misto dalnice na jih a nejrychlejsi cestu k mori volime cestu mensim pohorim s krasnymi vesnickami. V jedne z nich, Gaucin, davame obed a nemuzeme se nabazit pohledu na Gibraltar. Jeho skala vystupuje v dalce vskutku impozantne. Odpoledne opoustime tyto zapadle kouty a vydavame se smer britske imperium. Na Gibraltaru travime 3 hodiny, snazime se vybehnout na utes, coz se nam dari. Jsme odmeneni peknym vyhledem na obe strany utesu, na spanelske mestecko Algeciras a na pobrezi Afriky, s rozeznatelnou Ceutou. Potkavame opicky, stare pevnosti a spoustu historie. Gibraltar byl moc fajn. Uz za tmy nakupujeme zasoby piva a chleba v mistnim Carrefouru a mizime smer Tarifa. Po par zmarenych pokusech se mi podari najit misto, kde jsme pred 5 lety travili siestu s Romcou a tam se usazujeme tentokrat i my. Je to jedine misto pro piknik vedle Tarify, vse ostatni je obsazeno kempy nebo hotely. Davame pivka a tlachame. Nez jdeme spat, tak asi 7krat kolem krozi policejni hlidka, ale nikdy nic nerekne a tak jdeme spat.
8.3. Tarifa, Cadiz
Tarifa je surfarskym rajem, coz znamena ne zase tak dobre podminky pro klasicke plazove povalece. Vitr fouka opravdu porad. Proto, maji take znetvoreny cely jih Spanelska tisicem vetraku. Bohuzel v Tarife se neda dojit az na samotny jizni konec Evropy, stoji tam pevnost, ktera asi z casti funguje jeste dnes. Misto toho se toulame starym mestem a vychutnavame leto. Do Cadizu dorazime po poledni. Mesto je zive i 2 tydny po slavnem karnevalu. Lide v maskach stoji v ulickach, zpivaji, vypravi pribehy a jinak se bavi. Popijime pivko, prochazime mesto, spime na plazi. Pocasi je bajecne. V podvecer vyrazime smer Sevilla, kam po nekolika selhanich nasich navigacnich schopnosti, nakonec dorazime.
9.3. Sevilla
Sevillu jsme prosli za den. A to jsme vlastne sli jen od Pepeho domu k jeho universite, kousek od Katedraly a pak dal k menze. Tam jsme dali obed a pak siestu v parku. Diky tomu, jsem nestihli oteviraci hodiny Katedraly a nevideli tak hrobku Kolomba a vyhled na mesto z veze. I tak Sevilla stala za to. Vecer nasledovala ukazka botellonu, tudiz si ho zase tak dobre nepamatujeme. Coz je mozna dobre.
10. - 11.3. cesta zpet
Letel jsem rano ze Sevilly do Barcelony. Bez pomoci kluku, bych zaspal a let nestihl. Nakonec vse dobre dopadlo a ja se kochal pohledem na vychodni pobrezi Spanelska. Na letisti u Barcelony jsem si koupil listek do Reusu. Misto, kde se narodil Gaudi a jini architekti. Je plne zajimavych domu, ktere spojuje naucna stezka. Tak mi utekl den. Vecer byla liga mistru a tak jsem se na ztrapnovani Realu Madrid koukal na letisti.

Fotky jsou zde (moje).
Nebo zde.
Z minuleho vyletu jsou tu.

2 komentáře:

Czarodej řekl(a)...

Vidím, že tvůj průvodce, pan pivko, je s tebou kam se hneš ;-)

Ale hezká nostalgie si zavzpomínat na cesty, který znám...
Jůůů, a jak mě vyhostili z Gibraltaru, to bylo asi jako tvé spaní v Granadě :-D

Unknown řekl(a)...

Ty jsi pomalu světoběžník, co? Ještě ta Amerika a je to.

Jojo, taky jsem si zavzpomínal (tedy jen na Gib). Na jedné fotce jsem totiž poznal tu baterii, ve které mi půjčili klíče od záchoda, který jsem pak nedokázal odemknout, musel jsem odběhnout jinam a hned jsem byl podezřelý z krádeže. Holt sračka je sračka.

PS: Tyhle technologie.. Ještě, že je máme, bez účtu u Googlu či OpenID jsi prostě mrtvej. Proč nejde vkládat komentáře bez přiblblýho hesla (účtu!).